Komentáře: Všechny děti v jedné třídě? Ale proč?

Od: Anonym

Anonym — Wed, 26 Jul 2023 04:50:08 +0000

Od: Marek Drda

Marek Drda — Fri, 25 Jun 2010 10:53:02 +0000

To: Ondřej Bouda
„Jinými slovy: budou-li se normální školy víc snažit, bude poptávka po VG přirozeně klesat, čímž se přirozeně sníží segregace; to je win-win řešení.“ – Sám bych to neřekl lépe. Cesta není ve zvyšování počtu VG, ale ani v jejich administrativním omezování či rušení.

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Thu, 24 Jun 2010 16:11:18 +0000

pro Milana
4. Vždycky budou děti se silně nadprůměrnými a silně podprůměrnými školními výsledky, pro které bude mít speciální třída (nebo škola) smysl; jim speciální školy nikdo neupírá a upírat nechce. Jde jen o to, aby (A) na škole pro nejlepší skutečně byli jen ti ‚nelepší‘ (a ne ‚lepší průměr‘, který ty ‚nejlepší‘ bude stejně zdržovat) a naopak, aby (B) na zvláštních školách nebyli ti, kteří mohou zvládnout normální školu – protože speciální školství je jednak dražší a jednak s sebou (chtě nechtě) nese určité stigma (čímž snižuje šance na další školní/pracovní uplatnění).

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Thu, 24 Jun 2010 16:11:07 +0000

pro Milana
A nejlepší na tom je, že ti nejnadanější tak mohou studovat současně ‚jazykovku‘, ‚přírodovědnou‘ i ‚humanitní‘ větev; tj. jde o systém výuky, který rozvíjí nadání lépe (protože ne jednostranně) než specializované školy.
3. A znovu opakuji a zdůrazňuji: je jasné, že tohle tady nemůžeme mít zítra, ani za deset let; ale jestli to takhle chceme, je potřeba o tom dnes mluvit a začít pro to něco dělat, protože jinak to nebude nikdy. Tahle koncepce taky neznamená, že by se ‚shora‘ omezovaly místa na VG – naopak, jde o to zlepšit normální školy tak, aby odpadla ‚nutnost‘ snažit se i průměrné děti nacpat na VG. Jinými slovy: budou-li se normální školy víc snažit, bude poptávka po VG přirozeně klesat, čímž se přirozeně sníží segregace; to je win-win řešení.

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Thu, 24 Jun 2010 16:10:42 +0000

pro Milana
Myšlenka je tedy v tom, že
1. Výuku je nutné změnit tak, aby v dětech nezadupávala touhu po poznání – naopak, škola je má vést a motivovat k tomu, jak svůj talent rozvíjet.
2. Potom není potřeba (v drtivé většině případů) děti segregovat do různých tříd podle jejich úspěšnosti – základní všeobecný přehled absolvují společně, nadstavby navíc si individuálně vyberou dobrovolně (a rádi; koneckonců – budou se mít čím chlubit). Přitom je logické, že si budou vybírat volitelné předměty z těch oblastí, které jim jdou (=ve kterých projevují nadání). To děti dál motivuje – rozšiřuje jim to možnosti, kde mohou ‚být úspěšné‘. Taky tím přirozeně vzniknou další ‚jakoby-třídy‘ těch, kteří si vybrali nadstavbovou matematiku, biologii, jazyky…; jinými slovy: ti nejlepší jsou seskupeni, aby společně mohli jet ‚rychleji‘ než ostatní, aniž by byli vytrženi z původního ‚pestrého‘ kolektivu.

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Thu, 24 Jun 2010 16:10:14 +0000

pro Milana
Proč by pro diverzifikaci výuky měly být tříděni učitelé? Napadá mě jediný argument: že je dnes málo kvalitních učitelů. Já ale články p. Feřteka nechápu tak, že by se měly VG omezovat ‚hned zítra‘ – ale že bychom se měli zamyslet, jaké školství tu do budoucna chceme, a podle toho směřovat další investice jak do škol samotných, tak do systému ‚produkce‘ pegagogů.

Ad ochota se vzdělávat: tu děti mají přirozeně, jsou zvídavé. To je zkušenost z jedné zdejší soukromé malotřídky: děti se do školy těší, protože jsou vedeny k samostatné práci – jejich aktivita se cení a to je pro ně ta nejlepší motivace. Platí to ale jenom pro děti, které jsou v téhle škole od první třídy: když tam někdo přestoupí z normální základky, většinou už se nechytne – děti jsou v našich školách vedeny k pasivitě (sedni, poslouchej, tohle se nauč).

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Thu, 24 Jun 2010 16:09:46 +0000

pro Milana
Omlouvám se za ‚autora‘ – myslel jsem p. Feřteka; jak je ta diskuse roztříštěná mezi několik článků, tak mi nějak uniklo, že zrovna teď jsem jinde… 🙂

Opakuji, že já ten článek p. Feřteka nečtu jako volání po zákazu VG – ale právě jen jako konstatování, že tam odchází víc dětí, než je (pro školský systém jako celek) zdrávo; jinými slovy: místo aby to bylo útočiště pro ty ‚nejlepší z nejlepších‘ (což by měl být smysl VG), stává se z VG pro průměrné ‚jediná možnost, jak se nestat podprůměrným‘. Současně konstatuje, že ve věku, kdy se na VG odchází, školní výsledky odrážejí spíš sociální původ/status studenta než jeho nadání (dohnat ‚špatný start‘ trvá mnohem déle); z tohoto pohledu kvůli časné segregaci zbytečně ‚plýtváme‘ talenty.

Od: Milan

Milan — Thu, 24 Jun 2010 13:23:22 +0000

Pane Boudo, ad 2.2 a závěr
Většina obcí je u nás příliš malá, než aby vůbec mohla mít nějakou školu – proto také většina obcí školu nemá. To ale není žádný argument proti diversifikaci škol. Zejména, když máme gymnasia a ZŠ i s 4-6 třídami v ročníku. V obcích nad 30 tisíc obyvatel větší diferenciace možná zcela jistě je.
Ovšem diferenciace v rámci školy nefunguje – ani soustředění lepších žáků do jedné třídy a soustředění slabších žáků do druhé třídy se ve školách nedaří, protože rodiče to nedovolí. Tím spíš se pak nemůže podařit diferenciace učitelů. Za posledních 17 let jsem navštívil dostatek třídních schůzek na různých školách a tak si to troufám tvrdit naprosto autoritativně.
Máme-li odlišit poskytované vzdělání tak, aby se každému dítěti dostalo co nejvíce k naplnění jeho individuálního potenciálu, pak musíme děti roztřídit do různých škol a do těchto různých škol pak roztřídit i učitele podle jejich schopností (mimochodem – nejschopnější učitelé jsou ve speciálních školách – na VG by ale pohořeli).

Od: Milan

Milan — Thu, 24 Jun 2010 13:14:33 +0000

Pane Boudo, ad 2.2
50 % obyvatel ČR žije v pouhých 49 městech. Kolik je jich v těsné blízkosti těchto velkých měst, to nevím, nicméně je jisté, že větší diferenciace základního školství může být přínosná pro většinu dětí s povinnou školní docházkou. Již dnes běžně děti z vesnic dojíždějí do primy, ale dokonce děti z vesnic dojíždějí i na první stupeň základní školy do blízkého města, a to dokonce i v případě, že ve své obci školu mají! Tento jev je tak masivní, že vyvolal v nedávné minulosti řadu soudních sporů a posléze si vynutil změnu zákona tak, aby obce, které vlastní školu mají, nemusely platit za docházku dětí do škol v jiné obci (platí jen obce, které školu nemají).
Dnešní diversifikace veřejnoprávního a bezplatného základního školství je velmi malá: základní škola, speciální škola, víceleté gymnasium (6,8), osmiletá konzervatoř. Je to trapně malá škála možností.
Samozřejmě existují soukromé placené školy, ty však nejsou pro každého.

Od: Milan

Milan — Thu, 24 Jun 2010 13:00:30 +0000

Pane Boudo, ad 2.1
Gymnasium je právě proto gymnasiem, že poskytuje všeobecnou výuku, což sděluje již ten název (za komunistů se to dlouho nazývalo středně všeobecně vzdělávací škola – SVVŠ). Specialisace na gymnasiích je jen náznaková v drobně odlišné dotaci hodin chemie a biologie, nebo fysiky a matematiky, nebo cizího jazyka, přičemž na všech gymnasiích se individuální zájem studenta řeší rozsáhlými nabídkami volitelných předmětů. To je možné jen proto, že jsou na gymnasiu soustředěny děti SCHOPNÉ a OCHOTNÉ se intenzivněji vzdělávat a mnohé z nich o to dokonce mají velký ZÁJEM. Bez soustředění těchto děti do společné školy by to nebylo možné, na základních školách se tato diferenciace a individualisace studia před vznikem VG nepodařila, přestože od roku 1984 to bylo umožněno/požadováno zákonem. Možná se to tedy někde podařilo, nejspíš v Praze, ale takové ojedinělé výjimky jsou zcela bezvýznamné.